Ahoj! 
 No, co k sobě říct :D Jsem obyčejná holka, která hodně ráda ve svých nácti psala a četla a byl to celý její svět. (Hrdinů z knížek měla víc než skutečných kamarádů.) Pak začala dospívat, cestovat, létat po světě. Vystřídala desítky zaměstnání, spoustu kolektivů, zkušeností. Dokonce lehce zmagořila a začala jako ten největší kavárenský povaleč chodit dálkové treky po horách. Vlastně jsem se kompletně začala věnovat věcem, co mi nikdy moc nešli a zkoušela neustále něco nového. (Street tacos v Mexiku, bobovaní na sněhu v červenci uprostřed Pyrenejí, vaření domácího ratatouille, pohladit si divoká hříbata, přejít pěšky Mallorcu, dát si čaj na čajové plantáži, nechat se potetovat v random městě Evropy, koupat se nahá v opuštěné laguně, přespat na letištích, prostopovat Andorru a ano, mám i kurz keramiky, bejby.)
  Teď jsem se po letech vrátila domů. A víš co? Jsem toho všeho... Nějak plná. Bucket list má ještě sice asi patnáct nesplněných úkolů, ale já prostě cítím, že teď je chvíli nechci plnit. Chci se zastavit. Metaforicky si stříhám křídla, protože vím, že je ten správný čas zapouštět kořeny, ale popravdě to bolí víc, než jsem myslela :)
  Hledala jsem tedy něco, čím bych se tu na začátek mojí další životní kapitoly zaměstnala a rozptýlila. A najednou to bylo tu - zapomenuté heslo od wattpadu - poslední aktualizace snad před pěti, nebo možná sedmi lety. 
  Netuším, jestli to byl dobrý nápad, ale popravdě mi nic neznělo víc jako návrat ke kořenům, než tohle :)) 
  Náctiletá dívka je sice pryč, ale místo ní je tu slečna, která má nějakých těch -cet, ale zjistila, že jí to pořád baví. 
  Tohle bude mít buď fajn úspěch, nebo to bude hroznej průšvih... :D
  Srdečně tě tu tedy u mě vítám a doufám, že tě budu bavit! 
   Měj fajn den!